Jak tomu říkáš?

23. března 2014 v 13:50 | Haga
Já tomu říkám strach, ostatní slabost...nevím, jak tomu říkají andělé...
 

uikg

5. ledna 2014 v 17:39 | Haga
Jak dlouho mi ještě budete lhát?

Mocný luk 14

8. července 2013 v 14:51 | Haga |  Might bow
Ahoj, tak tady máte další díl, jako náhradu za to, že jsem sem už dluho nic nedala:) i když se v tomto díle nic moc neděje, ale nevadí:)))snad se bude líbit:)))) (promiňte, zatím jsem to nekontrolovala....)

Jeli jsme společně lesem a já jsem si počád dokola říkala, jak můžou kruciš být nenápadní dva jezdci v kápy, jedoucí po po hlavní cestě..
Asi po hodině a půl cesty jsem uslyšela ve větvých stromu zašustění. Instinktivně jsem vytáhla luk a ihned jsem natála šíp, přičemž jsem zastavila Faragona. Nehybně jsem seděla na koni, kápi staženou hluboko do obličeje a šíp jsem měla mířený přesně do míst, kde byl protivník.
,,Na jednoho z vás mířím, druhý je za mnou asi pětadvacet metrů a třetí se schovává v pravo v koruně stromu. Opravdu si myslíte, že jsem si vás nevšimla?"
Po chvilce z lesa vyšeli tři muži s rukama nad hlavou a udiveným pohledem věnovaným mně.
,,Splněno....tábor je za zatáčkou."
Když jsme zase pobídli koně, tak jsem si všimla na mistrově obličeje hrdého úsměvu a trochu jsem se začervenala.
Když jsme ujeli ještě několik stovek metrů k zatáčce, tak se před námi rozprostřela obrovská kemenná pevnost a okolo ní byly stany hrající všemi barvami.
Jela jsem těsně za mistrem a přitom jsem se snažila nevšímat si pohledů, které se na mě upírali.
Konečně se proti mně vynořil Yuuta s jeho obvyklím úsměvem.
Radostně jsem seskočila z Faragona a hnala se k němu. Obejmula jsem ho a dala mu pusu na tvář.
,,Ou, aby mě tady neukamenovali, že mi dala pusu taková kočka jako ty." Zase jsem se začala červenat, ale nic jsem už neřekla, protože do mě začal bělouš narážet hlavou a sensei měl netrpělivý výraz. Rychle jsem naskočila na koně a narychlo jsem Yooutovi věnovala úsměv a rychle jsem vyrazila za mistrem.
Jak jsme se přebližovali k hradním stěnám, tak se na mně upíalo víc a víc očí a já už začínala být nejen nervózní, ale i podrážděná.
Konečně jsme dorazili k obrovské dřevěné bráně pokované železem. Sensei seskočil z koně a zabouchal na dveře obrovským klepadlem ve tvaru býčí hlavy. Potom zase mrštně naskočil do sedla a obří brána se s zavrzáním otevřela. Klidným krokem jsme vjeli dovnitř, všude bylo prázdno, až na staršího muže, který stál uprostřed nádvoří a nejspíše čekal na nás.
,,Prosím pojďte za mnou." Při to samolibém tónu jeho hlasu jsem si připadala, že ho snad nějak vážně otravujeme.
Sesedli jsme z koní a pomalu jsme šli za mužem.
Vedl nás dlouhýmy, chladnými chodbami, až jsme dorazili k obrovské síni, kde se to jenom hemžilo lidmi. Každý z nich měl něco na práci, buťto něco připravoval, nebo chystal, ale rozhodně nikdo z nich nebyl v klidu.
Prošli jsme dlouhým sálem a poklekli před velkého, zavalitého muže.
,Hraničáři dorazili pane."
Muž si mě se zájmem prohlížel a potom odpověděl ,,Dobrá, dobrá...jděte do vešeho stanu, v šest večer vše začne."
Společně jsme se uklonili a hubený chlapec, kterému muž pokynul rukou nás doprovodil na nádvoří.
Znovu jsme nasedli na koně a lehkým klusem jsme opustili pevnost. Po krátkém hledání jsme zastavili u černo čereného stanu.
,,Plášť si nech po zbytek pobytu tady, stejně tak kápi, akorát až předstoupíš před pána, tak si ji sundáš."
Skoro neznatelně jsem přikývla a odvedla oba koně do vedlejší nyrychlo stlučené boudy, které se mělo říkat stáj...
A poté jsme vešla do stanu za mistrem.

Tak. já si myslím, že to je dost dlouhý, jako náhrada za to, že jsem sem už dlouho nic nedala....:) Tak snad se vám to líbilo:) a jako vždy: Pokračování příště :)))
 


Vrrrrrrrrrr

7. července 2013 v 21:54 | Haga |  moje výbuchy...
Tak a už mě to fakt štve!!!!!!
Moje nejoblíbenější anime(a mám ho víc ráda než NARUTA!!!!to je co říct)nikde ho nemaj!!!!! Nebo spíš maj první sérii, ale tohle poktáčko prostě nikde a když říám nikde, tak nikde.....Na Shirai sice je, ale nejde spustit....a jinde prostě není jenom v ruštině a já rusky fakt neumim.....vrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr tohle mě opravdu štve.......já to chci vidět Plačící hrozně moc to chci vidětPlačící
Mě to anime chybí bééééééééééé jo kašlu na to, ale budu ho hledat hledat a hledat...a dokud ho nenajdu, tak nepřestanu!!!! :DDDDDDDD jaj já jsem cvok :DDDDDD
Jo Gomene, že jsem sem už trochu delší dobu nic nedala......ale mám napsanej Luk takže už jen až ho sem přepíšu....no...počkejte si :P :D
Tak čau a užívejte si prázdniny :))))

Vrrrrrrr

25. června 2013 v 18:44 | Haga |  moje výbuchy...
Zdárek lidi :PPPPP
Tak abych nějak začala.....nenasralo by vás, kdybyste se o někobo báli a ten někdo by se schoval do keře??????????????????
Zabiju těěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěě!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Pokud mi tohle ještě někdy uděláš....už jen protože ses mi snažila uhnat infarkt snad 5 dní po sobě :PPPPPPPPPP :DDDDDDDDDDDDDD S tebou se člověk fakt nenudí(neboj s tebou taky ne:D)...no i když jsem za to vlastně i ráda a jo teď mě zase štve to, že nwm jestli jsem na tebe naštvaná, nebo ne......jááááájjjjjjjjjjjjjjjj tohle bude ještě na dlouho......hmmmm co sem mám ještě napsat.....joooooooooo už vim O:) Za prvé(to jsem si vymyslela před chvilkou, když jsem psala Umění je výbuch.... :PPPP :DDD O:)))) nelžete všichni, že jste ďáblové s tělem anděla, přiznejte si to stejně jako já: Já jsem totiž ďábel v těle Ďábla :PPPPPPP Jo vim nic moc, ale co byste ode mě mohli v poslední době čekat......(s tim mozkem to jde z kopce(pokud tam teda ještě nějakej zbyl....(což pochybuju))):PPPPPP Jaj to je zas den.....a ještě jsem něco chěla............a fakt nwm co.............................................................................hele zkuste hrozně dlouho držet tečkuO:) je vim je hódně zlý.....jó už jsem si vzpoměla...(to je tak, když si něco necháváte napotom.......)...chci přestat s prvrzctvm(vysvětlim později, ale je dost možný, že to pochopíte už z tohohle.... :PPPP :DDDDDDD(hrabe mi...)no, ale vono to prostě nejde, když píšete y--i(kvůli nezvaným hostům a nemravné mládeži to nepáíšu celé... :DDDDDD) a v něm je vaše nejoblíbenější postava....O:), no já za to prostě nemůžu......no jo no ach ta dnešní mládež, ale já bych se klidně vsadila, že vy jste byli alespoň z poloviny stejně zkažený, jako my......takže......:PPPPPPP

Tak jo čus a moc mě neřešte :DDDDDD hrabe mi.....ale jen malinko(opravdu hódně)
Ps. zejtra vám musim něco říct, tak mi to kdyžtak připomeňte, kdybych zapoměla a vás to zajímalo :DDD :PPPP

Proč?

20. června 2013 v 20:10 | Haga |  moje výbuchy...
Ptáš se proč????
Tak hádej kruci....proč s ámanemluvim???? ale já s váma mluvim....ale tak mi kruciš řekni, proč bych s váma měla sedět před barákem a kokala na vás, jak chlastáte a sama bych si říkala, že nesmim???????
Nejspíš nechápete, co to je, ale já vám napovi...je to na hovno!!!!!!!

Ps.neřešte to......jo a snažim se napsat další díl luku......

Mocný luk 13

15. června 2013 v 21:43 | Haga |  Might bow

Tak jo Aku tady něco máš, abys měla co číst:))) Snad se bude líbit...:))))

A přesně jako naschvál se zrovna otevřeli dveře a v nich nestál nikdo jiný než...Udo. Samozřejmě dostal nehoráznej výbuch smíchu a samozřejmě se válel i po zemi...
"Bákaaaaaaaaaaaaaaaaa" Řvala jsem v mysli, ale ve skutečnosti jsem byla nehorázně šťastná.
,,Vole" řekl nakonec s úsměvem, Yuuta a ještě jednou mě objal.
Konečně jsme odešli z pokoje, ale teď ne jako dva, ale jako jeden. Pevně jsme se svírali za ruce a šli ke stolu, kde už byl přichystaný oběd. Podezíravě jsem se podívala na všechny, co seděli kolem stolu, a potom na krásně naaranžovanou hostinu..
,,Copak sis vážně myslela, že neumím vařit...?" řekl mi s úšklebkem mistr a já ho ihned začala probodávat pohledem. A proč? Nejspíš protože mi řekl, že neumí vařit a já celé ty roky vařila...a on si jenom pochutnával na obědě.
Potom se všichni u stolu rozesmáli a všichni společně jsme se dali do jídla.
Po jídle se na mě otočil Sensei a řekl ,,Zítra máš uvítačku, počítej s tím."
,,Cože??? J-jakou uvítačku???" řekla jsem napůl vyděšeně a na půl překvapeně.
,,Udělala jsi zkoušku....zvládla jsi to" Vložil se do hovoru s milým úsměvem Udo.
,,Jupíííííííííííííííííííííííííííí" skákala jsem jako blázen po pokoji, ale potom jsem se zasekla. ,,Kruci....co si vezmu na sebe?" Sensei nevěřícně a zároveň pobaveně kroutil hlavou a přitom odpověděl ,,Tam se chodí ve zbroji báka!"
,,Aha" zasmála jsem se s pocitem provinění za svou blbost a nejspíš jsem a nejspíš jsem přitom vypadala jako blbec, protože se už zase všichni hlasitě smáli.
Nakonec jsme se všichni rozešli s tí, že se uvidíme zítra na obřadu.
Celý zbytek dne jsem strávila tím, že jsem si čistila zbroj a snila o tom, co se bude zítra dít.
Druhý den jsem vstala brzo a šla si zastřílet, dokud se Sensei nevzbudí. Asi za půl hodiny za mnou přišel. ,,Proč tady trénuješ místo spaní, na dnešek máš být vyspalá?!"
,,No....já tak trochu nemohla dospat a tak jsem si řekla, že bude lepší, když budu trénovat, než abych se válela v posteli...a ještě....nevíte čirou náhodou, kdy to má začít?"
,,Chjo...asi za dvě hodiny vyrazíme na koních...a doufám, že když jsi tak brzo vstala, tak máš alespoň připravený plášť s kápí..."
,,Ehmm...no...ne, ale proč???"
,,Je to starej zvyk, že lukostřelci přijíždějí v kápi."
,,Aha, tak to jí jdu ihned připravit." Když jsem přiběhla do pokoje, tak jsem zůstala stát neschopna pohybu. Na mé posteli byly různé spony do vlasů, ve tvaru čínského draka, rudé náramky z dračích šupin a hlavně...dlouhý, krvavě rudý dlouhý plášť, který byl také z dračích šupin, které se leskli v záři vycházejícího slunce.
Stále jsem tam stála, jako přikovaná a nemohla oči přimět k odvrácení od té krásy.
Roztřesenou rukou jsem přejela přes dračí šupiny a pak jsem vyběhla ven, kde už stál sensei. Pevně jsem ho objala a stále dokola šeptala ,,Děkuju..."
,,Ty si opravdu myslíš, že své nejlepší žákyni nedám nic? neblázni...a možná, než-li se začneš strojit, tak by jsi měla jít osedlat koně..."
K mému udivení šel mistr se mnou a k mému ještě mnohem většímu překvapení ve stáji přímo přede mnou stál překrásný bělouš a vedle něj na držáku bylo sedlo....sedlo ze stejných dračích šupin, ze kterých byl vyroben plášť a náramky.
,,Jmenuje se Faragon...a od teď je jen a pouze tvůj...a neděkuj mi!" Jen jsem se na odpověď usmála a ihned jsme se hnala ke koni.
,,Rovnou si ho osedlej, nebo nebudeš mít čas se ustrojit." Řekl mi ještě sensei a odešel ze stáje. Sice jsem nechápala, proč už tak brzo, ale raději jsem uposlechla.
Faragonovi se vůbec nelíbilo sedlo, natož udidlo...a tak mi zabralo asi čtvrt hodiny, než jsem ho konečně osedlala, a pak jsem už pospíchala, abych se stihla připravit sama.
Trvalo mi jen malou chvilku, než jsem se ustrojila do zbroje, ale účes...snad až na podesáté se mi povedlo to, co jsem si představovala. Většinu vlasů jsem měla v drdolu, který spevňovaly jehlice, jeden pramínek vlasů ve předu jsem nechala volně a ozdobila jsem ho rudou stuhou, která se do pramínku všelijak zaplétala.
Zbytek vlasů jsem měla různě připevněné krásnými sponami.
Nakonec jsme si vzala na ruku náramky , zabalila se překrásným pláštěm a zamířila pro Faragona.
Kůň nervózně přešlapoval a když jsem se přiblížila, tak do mě strkal hlavou a všelijak dával najevo, že už chce vyrazit.
Když jsem na Faragonovi vyjela ze stáje sklidila jsem němí obdiv mistra, který na mě koukal s otevřenou pusou(sám byl zahalen v černém plášti).
Pak ze sebe konečně vyrazil pár slov. ,,T-To je nádhera" Pousmála jsem se a trochu jsem se červenala.
,,Ehm...asi bychom už měli jet, nebo to nestihneme." vyrazila jsem ze sebe nakonec a byla jsem za to ráda, protože to němé čekání mě ničilo.

Tak jo líbilo se? nevím jak vám, ale mě docela jo :DDDDD

Básničky

8. června 2013 v 22:27 | Haga |  Když se nudíme
Ahoj vím, že neumim psát básničky, ale včera...... no prostě zase jsem měla jednu ze svejch obvyklejch nálad.....no pochopíte až si přečte

Srdce se mi rozlomilo
byť bez lásky nepřežilo
Však ty jsi ke mně přišel teď
a lásku svou jsi mi dal hned.


Napsal jsi mi z nenadání
já to mám za požehnání
stálo tam jen mám tě rád
a já teď vím co bude dál.


Je to o tobě...o tobě.....o tobě.....
Tak jo lidi kašlu na to celej tajten svět je stejně na dvě věci....a myslim že nejsem jediná kdo si to myslí......
Tak užijte si zbytek víkendu a ať vám co nejrychlejc uteče doba do prázdnin :))))))

Další články


Kam dál