Mocný luk 6

20. října 2012 v 0:25 | Haga |  Might bow
A po dluhé době tu je další díl...

A co ty zeptala jsem se nakonec i železné pěsti... jak ses ty dostal ke svému umění???
Cvíli bylo tich a zbylí kluci se začali ihned po mé otázce ošívat a o hodně znervózněli... ,,Pokud to chceš vědět... ale chci abys věděla, že to nikomu říkat nesmíš nikomu a ještě jednou nikomu" Při posledním zopakování se mu už hlas nechvěl, jako na začátku věty, ale místo toho to byl vážný a tajemný...
Nemotorně jsem se ošila a potom jsem zase začala dávat pozor co můj nový přítel říká...
,,Ještě nikdy jsem nepoznal matku ani otce, nebo-li také by se dalo říct rodičovskou lásku..." Měl kamenou tvář a nešlo z ní zjistit, jestli uvnitř pláče, nebo opravdu nic necítí, já jsem ale hrozně znervózněla a pouze po téhle jedné větě mi šel mráz po zádech.
,,Otec zemřel ještě před tím než-li jsem se narodil v nějaké válce a matka ihned po porodu, vlastně mě ani jednou neviděla... Neměl jsem tedy rodiče a tak se rozhodovalo jestli mě daj ke strýci a tetě a nebo do děcáku. Nakonec se mě teda ujali moji příbuzní, ale pobyt nebyl zadarmo... Vlastnili totiž statek a tak práce nebylo nikdy málo, takže když mi byly čtyři roky začal jsem chodit pomáhat starším dětem pást husy, krávy nebo ovce."
Nikdo z naší čtveřice nešel zakotvili jsme u velkého dubu, kde jsem nervózně poslouchala příběh zatímco kluci měli obličeje skované v dlaních"
,,Mno když mi bylo pět, tak už jsem byl zvyklej na to, že na mě moji příbuzní křičeli, nadávali mi a mlátili, ale byl jsem na to zvyklí pouze u sebe, ale co jednou osud nechtěl, začali mlátit i maličkou holčičku a já je zrovna viděl když do ní kopali za to, že si uždíbla kousek suchýho chleba..."
Oči měl při tom povídání slkopené k zemi a do hlíny pod ním padali kapičky jedna za druhou a rozmáčeli půdu...
,,Neovládl jsem se při tom a vyběhl jsm proti nim v plné rychlosti. Dal jsem strýci pěstí do xichtu a on odletěl tři metry do zadu, kde narazil do zdi a při tom me z ústu vytekl pramínek krve a odkapával na čistě vypranou bílou košili..."
Chvíli bylo ticho, ale potom pokračoval rozstřeseným hlasem pomalu dál.
,,Byl v bezvědomí a ostatní se na mně dívali s údivem... Nechápal jsem kde jsem vzal tilik síly, ale i v tom údivu jsem se najednou vzpamatoval, vzal dívku za ruku a snažil jsem se utéct, měl jsem ale smůlu... U velké brány nás zastavilo asi deset namakanejch podřízenejch strýce..."
Nepřestával mít tvář schovanou v dlaních, ale teť si prsty prohrábl jeho krátké vlasy, podepřel si hlavu hlavu, podíval se do dálky uslzenýma pomněnkovýma očima a po chvíli se zase vrátil do předchozí polohy... A zase začal vyprávět.
,,Dívku jsem schoval za sebe a sám s vírou, že jí ochráním se dal do překážejících chlapů... Přitom se za stromem schovával chlápek a náš no teda spíš můj souboj napjatě sledoval. Jejich ránám jsem se v pohodě vyhýbal, protože jsem byl zvyklí na nakládačky od strýce a toho bačkory bratrance..."
Chabě se usmál a pak dodal pro vysvětlení ,,Byl o pět let starší, rád mě mlátil samozdřejmě kdybych se bránil tak mě pověsej pověsej za nohy mezi dveře a každej kdo by šel okolo by mi musel dát pěstí i kdyby nechtěl"
Jen tak pro sebe si zakroutil hlavou a pokračoval. ,,Mno takže jsem se těmm ránám sice vyhejbal, ale všem samozdřejmě ne... Když jsem schytal jednu otočilo mi to hlavu a pohledem jsem skončil na té dívce, kterou jsem vytáhl z domu... Měla v očích ukrytý strach, ale i obdiv. Jakmile jsem dostal tu ránu najednou si myslela, že je po všem a padla na kolena... A já jsem při tom pohledu na tu zoufalost našel někde hluboko v sobě skrytou sílu. Otočil jsem se a vrazil jsem tomu chlápkovy co se do mě trefil několik ran do čelisti. Po chvilce byl hotovej a ležel v bezvédomí na zemi... Vrhli se na mě všichni najednou, ale to byla výhoda pro mě né proně protože mě každej z nich chtěl dostat, tak se na mě příšerně sápali a protože byli zabraní do přetlačování, tak jsem nejprve odrazil dva nebo tři co byli nejblíž a nejspíš bych i pokračoval, ale ta holčička mě vzala za ruku a usmála se na mě a v tom mi došlo, že mám utíkat. Vzal jsem jí do náruče a utekl z brány, kde na mě už čekal nějakej chlápek a přemluvil mě abych šel s ním. Mariku, tak se jmenovala ta dívka jsme dali k nějaký paní, dostala čistý oblečení a od té doby žije spořádaný život... a já jsem se dozvěděl, že ten chlápek je Baller Dop a je to nejlepší válečník na světě...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sifikilian sifikilian | 20. října 2012 v 12:56 | Reagovat

jejda... jinek vůbec nevim co k tomu drsnýmu dílu mám napsat :)

2 alisa44 alisa44 | Web | 21. října 2012 v 21:13 | Reagovat

krutě ty...a s tim ménem se opičíš po porno nadržených nutrií XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama