Mocný luk 11

20. března 2013 v 12:53 | Haga |  Might bow
Stoupla jsem si znovu doprostřed louky, dala jsem si ruce v bok a čekala jsem co příjde teť.
Chlápek za mnou se ani nepohnul, ale oklo bylo taky až moc podezdřelý ticho.V týhle situaci jsem si už nemohla dovolit zavřít oči a prozkoumávat přírodu a tak jsem jen čekala.
Pořád jsem nic neslyšela, nejspíš to byli profíci, když doposud neudělali žádnou chybu a to ani tu nejmenší.
Začala se na mě dobívat panika a já se jí vnitřně snažila odehnat, aby to na mě nebylo ani v nejmenšším vidět.
Konečně...nepřítel udělal první chybu a ta mě překrásně vrátila do normálu. Za mnou křupla větvička a já už věděla, že tohle neudělal žádnej potulující se zajíc, ale člověk. Úlevou jsem si oddychla a potom jsem se dala do pohybu. Vyskočila jsem do vzduchu a když jsem dopadal, tak jsem udělala ještě salto a vzala do ruky poslední kamínek, který byl v okruhu tří metrů.
Při tom skoku jsem se otočila a konečně jsem stála tváří v tvář těm, kdo mi naháněli husí kůži. Proti mě stálo pět chlápků a všichni se na mě zeširoka usmívali.
Byla jsem před nima v kleku připravená kdykoliv zaútočit, ale to co mi potom řekli mě docela zaskočilo
,,Musíme ti zdělit úžasnou zprávu...prošla jsi závěrečnou zkouškou...zítra ve tři hodiny bude slavnostní vyhlášení, tak přijď včas, tvůj sensei ti podá ostatní informace..." Nejprve jsem nevěřila a tak jsem se donutila říct ještě jednu otázku ,,A z jakýho důvodu bych vám měla věřit, tohle by mi mohl říct každej" Chlápci byli ještě víc nadšený, než-li předtím a potom ten, co ke mě už předtím mluvil poslal kartičku, bylo to sice divný, ale kartička mi přitála přímo v napřažené ruce.
Stálo ne ní:
Je nám velikým potěšením, že jste to právě vy!
Ano, právě ty jsi nyní prošel zkouškou a pokud jsi dostal dokonce i tuto kartičku,
tak jsi prospěl s nejlepší známkou.
Již se na tebe těšíme:Kulatý stůl

Jakmile jsem si to dočetla, tak jsem zvedla hlavu, a chtěla jsem se zeptat ještě na dalších několik otázek, ale už tam nikdo nestál.
Z křoví za mnou vylezli kluci a mistr a všichni byli hrozně šťastní a hnali se ke mě. Sensei byl z nich nejklidnější, ale byli na něm vidět známky pýchy koho vycvičil.
Než se ke mě ale dostali, tak jsem omdlelaa jediný co jsem měla zaručeně u sebe byl ten kousek papíru.
Když jsem otevřela oči uviděla jsem ustaranou tvář Yuuta, který mě nesl v náručí. Usmála jsem se a znovu upadla do říše unavených...do říše snů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 alisa44 alisa44 | Web | 21. března 2013 v 6:41 | Reagovat

hustý a teď bude konečně ta romantika?noták ať si ji odnese do svýho domečku a dál už to určitě znáš XD

2 Haga Haga | Web | 21. března 2013 v 20:11 | Reagovat

nie nie počkej na něco jinýho :D

3 sifikilian sifikilian | 18. dubna 2013 v 21:20 | Reagovat

sakra, myslíte že bych JÁ prošla??? :P
asi těžko co :D jediný co bych na tom asi zvládla je omdlít :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama